ParkinsonPingPong World Championship 2023

Dobrý den vážení a milí čtenáři. Dovolte mi prosím, abych Vám vyprávěl svůj příběh.
 Jmenuji se Michal Danihelka a od roku 2016 žiji v Malé Morávce. V roce 2012 mi doktoři diagnostikovali Parkinsonovu chorobu tj.neurodegenerativní onemocnění,kdy dochází k úbytku  nervových buněk v části mozku nazvané černá substance. Tyto za normálního stavu produkují dopamin, který zajišťuje přenos signálu mezi nervovými buňkami.Jeho nedostatek způsobuje,že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb.
 …A tak se stalo,že jednoho dne, takhle v březnu, moje žena Ája říká:"Tak se přihlaš na mistrovství světa parkinsoniků v pingpongu. A neseď tu jak pecka!"Pingpong je totiž jedna z terapií na Parkinsona. Myslel jsem,že si dělá srandu. A ona ne!Našli jsme tedy telefonní číslo do Prahy na paní Freund,což je prezidentka klubu parkinsoniků v ČR. A ta řekla,že jim jeden člověk chybí!
 A bylo vymalovåno.Od té doby jsem začal trénovat,nejdříve pomalu, ale čas rychle utíkal. Ještě se musím přiznat,že raketu na pingpong jsem držel v ruce naposledy před čtyřiceti lety. Čas, čas je pojem relativní, jenže rychle UTÍKÁ. A byl červen, míčky mi létaly všude jinde, ale hlavně ne na stûl. Trénovali jsme všude možně, hlavně s panem Standou Zaoralem a Tomem Cejnkem. Pořád jsem je nemohl porazit. Až jednou,to už bylo ale září,jsem pomalu začal vyhrávat. Pomalu a málo.   
22.-24.9. jsme s kamarády parkinsoniky měli sraz na Jižní Moravě v Ratíškovicích. Soustředění a ještě malý trénink .
PINGPONG PARKINSON WORLD CHAMPIONSHIP 2023 
se konal 25.-30.září ve Welsu v Rakousku,za účasti 33 zemí a 296 hráčů  ve třech skupinách. Na 48 stolech. Když jsem vstoupil do té haly, cítil jsem se tam jak Neználek v říši divů.
Celých 296 hráčů  bylo rozděleno do třech skupin. V první  hráli poloprofesionální hráči s malým postižením ,ve druhé hráči s větším  postižením,registrovaní a s trenéry a třetí skupina byli chlapi a ženy s největším postižením a kteří nikdy nebyli organizování v klubech a pod trenéry . Já byl tedy ve skupině tři, jakožto nikdy neorganizovaný, více postižený.
První den,pondělí 25.9. registrace,byl ještě tréninkový  den, ubytování a večer Players Party.
Druhý den, úterý 26.9., singly ve skupině. Moji soupeři byli jeden Rakušan ,dva Němci a Slovinec. Rakušan mne porazil v prvním zápase 3:0. V ten moment jsem chtěl jet domů ,vykašlat se nato! Pak mi žena napsala sms : "První vyhrání z kapsy vyhání". A já se uklidnil a zdravě naštval a pak vyhrál všechny zbylé  zápasy 3:0. A to byl postup z druhého místa .
Euforie. Postup. Radost.
Třetí den,středa 27.9.,doubly  .Všechny jsme s kolegou Jašou prohráli a spadli do skupiny ùtěchy.
Čtvrtý den,čtvrtek 28.9.,singly- ze skupiny do pavouka.V této skupině na mě čekali tři Němci,Chorvat a Holanďan. Holanďan vzdal a tím prohrál všechny zápasy 3:0. S Chorvatem jsem prohrál 3:0, ale těsně, vždy po boji. A s Němcem 3:1, zase po boji a těsně. Ale po tom jsem porazil oba Němce 3:0 a 3:2. Mysleli jsme si s mojím kamarádem a mecenášem panem Břízou,že jsem postoupil ze třetího místa a odjeli jsme z arény do hotelu. A že budeme hrát předkolo, o postup do vyřazovací části. Jenže se to tak ještě zamotalo /myslím si ,že šlo o komplot Němců/, že jsme málem nepostoupili. Všichni jsme měli po 8 bodech,ale na štěstí na sety jsem na tom z nich byl nejlépe a tím jsem postoupil přímo do pavouka , do osmifinále.
Zázrak, splněný sen,postup zase z druhého místa.
Pátý den, pátek 29.9.,singly osmifinále. Dnes má svátek Michal. Jsem spokojený a v bojové náladě. Jeden zápas, pak ještě jeden a jsme ve finálové skupině. Prostě sen. Už pokukuji po stupních vítězů.Můj soupeř vzešel ze zápasu Cook/ ENG./ vz.Sahr/GER./ Myslel jsem,źe na něho mám.Ale opak byl pravdou. První set jsem prohrál. Druhý set jsem vyhrál. Stav 1:1 a ve třetím  setu vedu 9:7. Pohoda. To vyhraju. Pak jsem dvě podání nepřijal 9:9. Jsem mírně nervozní. a obě podání jsem 1pokazil……a pohádky je konec. Další set jsem pak prohrál velice hladce a tím celý zápas, celý turnaj. Podcenění, nesoustředěnost ,konec. 
Že jsem 10. ve své skupině, jsem zjistil až doma.
Ale lidi jde to. Chtěl jsem Vám tímto článkem říct, že to prostě jde. I když jste nemocní , tak blbě jako já nebo i hůř, vězte, že to jde. Chci Vám tím říci, aby jste nevěšeli hlavu,aby jste si našli cíl a šli si za ním. 
Na závěr bych chtěl poděkovat všem sparing partnerům, sponzorům a fun klubům. 
Mějte se lidičky fajn, přeji Vám mnoho štěstí a ještě více zdraví. A VĚZTE…. JDE TO !!!